Česká vysokorychlostní železnice: Od vizí k prvním kilometrům a co dál?

Sen o vysokorychlostních vlacích v České republice se konečně začíná měnit v realitu. Po dekádách plánování, studií a politických diskuzí se v roce 2025 rozjíždějí první konkrétní stavební práce. Česká republika tak vstupuje do éry budování moderní, rychlé železniční sítě, která by měla zemi propojit nejen vnitrostátně, ale i se sousedními státy. Kde aktuálně s projektem VRT (Vysokorychlostní tratě) stojíme a co nás v nadcházejících letech čeká? 

Kde aktuálně jsme: První lopaty v zemi a hotové studie

Ačkoliv se o vysokorychlostní železnici v Česku hovořilo již od 90. let, konkrétní kroky nabraly na intenzitě až v posledních letech. Klíčovým milníkem je letošní rok 2025:

• Zahájení stavby prvních úseků: V květnu 2025 byla oficiálně zahájena výstavba prvního úseku vysokorychlostní železnice v České republice. Jde o trať Nezamyslice – Kojetín na koridoru Brno – Přerov, která se stane součástí budoucí VRT Moravská brána. Ačkoliv se zatím jedná o úsek pro rychlost 200 km/h, bude klíčový pro budoucí zapojení do sítě VRT a umožní její rozšíření na vyšší rychlosti. Tento projekt je spolufinancován z fondu EU (CEF) a dokončení se očekává na konci roku 2028.

• Intenzivní projektová příprava: Většina ostatních klíčových úseků je stále ve fázi intenzivní projektové přípravy, získávání územních rozhodnutí a posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA).

• Financování formou PPP: Ministerstvo dopravy aktivně pracuje na zapojení soukromého sektoru do financování výstavby formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Studie proveditelnosti pro vybrané úseky, jako je VRT Moravská brána nebo VRT Jižní Morava, již doporučily tento model.

• Poradenský tým pro PPP: V červenci 2025 je kompletní poradenský tým pro vysokorychlostní PPP projekt, což naznačuje, že práce na koncesní smlouvě se rozbíhají.

Co nás čeká: Budování páteřní sítě a mezinárodní propojení

Plány jsou ambiciózní a počítají s výstavbou kompletní vysokorychlostní sítě do roku 2050, s maximálními rychlostmi až 320 km/h na většině úseků. Celkové náklady se odhadují na zhruba jeden bilion korun, což z VRT dělá největší dopravní stavební projekt v historii ČR.

Klíčové úseky, které se budou budovat postupně, zahrnují:

• VRT Praha – Brno – Ostrava (RS1): Páteřní osa, která má výrazně zkrátit cestovní doby mezi největšími městy v ČR. Zahrnuje úseky VRT Polabí, VRT Střední Čechy, VRT Vysočina a VRT Moravská brána. Zde by se první "opravdové" VRT s rychlostí přes 300 km/h měly objevit kolem roku 2035.

  • VRT Vysočina (I. a II. fáze): Klíčová pro spojení Prahy a Brna.

  • VRT Moravská brána: Propojení s Ostravou a dále s Polskem.

• VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany (RS4): Tato mezinárodní trať je prioritou, protože zajistí rychlé spojení s Německem a západní Evropou. Její součástí bude Krušnohorský tunel, který je připravován ve spolupráci s německou DB Netz. Projekt VRT Podřipsko je také součástí této trasy.

• VRT Praha – Hradec Králové – Polsko (RS5): Spojení do Polska přes východní Čechy.

• VRT Brno – Břeclav (RS2): Propojení s Rakouskem (Vídeň) a Slovenskem (Bratislava/Budapešť).

Výzvy a příležitosti

Přes pokrok v přípravách čelí projekt VRT stále řadě výzev:

• Financování: Obrovské náklady vyžadují kombinaci státních rozpočtových prostředků, evropských fondů a nově i zapojení soukromého kapitálu přes PPP.

• Vykupování pozemků: Získání potřebných pozemků je často zdlouhavý a složitý proces, i když podle Ministerstva dopravy je již asi 60 % vlastníků ochotných prodat své pozemky.

• Odpůrci projektu: V některých regionech se objevuje odpor obyvatel proti plánovaným trasám, zejména tam, kde má VRT vést přímo obydlenými oblastmi nebo přírodou.

• Technologické zajištění: Kromě samotné stavby tratí je nutné zajistit i energetické zásobování a moderní zabezpečovací systémy (např. ETCS).

Přes všechny překážky představuje výstavba vysokorychlostní železnice největší investici do dopravní infrastruktury v historii České republiky. Má potenciál zcela transformovat cestování, zkrátit dobu dojíždění, snížit dopravní zácpy a emise, a posílit postavení Česka jako klíčové tranzitní země v srdci Evropy. První vlaky na VRT s rychlostí 320 km/h by se měly objevit kolem roku 2035, a plná síť by měla být dokončena do roku 2050.