Vliv dopravy na klima: Španělé porovnali letadla a rychlovlaky, výsledky nejsou vždy jednoznačné

Debata o udržitelnosti dopravy získává nový rozměr. Podle studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País, jsou rychlovlaky výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadla, ale pouze při vysokém vytížení trati. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi vybranými železničními a leteckými spoji ve Španělsku a přinesla překvapivá zjištění o rozložení ekologické zátěže v celém životním cyklu obou typů dopravy. 

Kde vznikají emise: Klíčový rozdíl mezi vlakem a letadlem

Analýza Ineco ukázala zásadní rozdíly v tom, kdy a kde vznikají hlavní emise u obou druhů dopravy:

• Vysokorychlostní železnice: U VRT připadá drtivá většina emisí, konkrétně 95 procent, na výstavbu infrastruktury. Pouze čtyři procenta emisí generuje samotný provoz vlaků a jedno procento údržba. Z toho plyne, že čím více se trať používá a čím déle je v provozu, tím rychleji se počáteční emise z výstavby "amortizují" a snižuje se průměrná emise na jednoho cestujícího.

• Letecká doprava: U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v celém životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury. Zbývajících 97 procent znečištění pak pochází z provozu a údržby letadel.

Šéf společnosti Ineco, Sergio Vázquez, k tomu uvedl: "Cestovat ve vlaku je ekologičtější než letadlem, ale vybudování sítě letišť vytváří nižší dopad na životní prostředí a méně emisí než vybudování sítě vysokorychlostní železnice."

Kritický bod zlomu: Vytíženost a terén

Dopad na životní prostředí u železnice je tak výrazně ovlivněn vytížeností tratě a také terénem, kudy železnice vede. Emise při výstavbě totiž významně zvyšují některé náročné inženýrské stavby, jako jsou například tunely. Ineco se snaží odhadnout, ve kterých případech se vlak stává na střední a dlouhé vzdálenosti ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo.

"Když je poptávka nízká nebo terén hodně členitý, tak tento bod zlomu (ve prospěch vlaku) nemusí vůbec nastat," upozornila María Lópezová Mateosová, jedna z autorek studie. To znamená, že stavět VRT do málo osídlených nebo geograficky náročných oblastí nemusí být vždy z environmentálního hlediska optimální, pokud se předpokládá nízká poptávka.

Případové studie ze Španělska

Studie společnosti Ineco přinesla také konkrétní srovnání emisí na vybraných vnitrostátních vysokorychlostních tratích a leteckých spojeních ve Španělsku:

• Trať Madrid – Sevilla: Tato VRT, která funguje od počátku 90. let, vykazuje díky své délce provozu a vysoké vytíženosti průměrnou emisi na cestujícího ve vlaku zhruba poloviční ve srovnání s letadlem.

• Trať Madrid – Barcelona: Linka, která byla plně spuštěna v roce 2008 a výrazně snížila letecký provoz mezi oběma městy, má zatím průměrnou emisi na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla. Badatelé nicméně předpokládají, že díky vysoké vytíženosti tratě se tento poměr brzy obrátí ve prospěch železnice.

Cesta k udržitelné dopravě

Studie podtrhuje, že snížení znečištění vytvářeného dopravou vyžaduje cílený přístup k oblastem, které generují největší množství emisí. U vysokorychlostních tratí to znamená zaměřit se na využití materiálů a stavebních postupů s nižšími emisemi skleníkových plynů. U letadel je pak klíčové zavádění ekologičtějších paliv a efektivnějších motorů. Jen komplexní přístup k celému životnímu cyklu dopravy může vést ke skutečně udržitelným řešením.